Rozhovor duben

......................... s naším obráncem Tomášem Drábem

Nejdřív Tomáši prozraď, jak jsi se vlastně, dostal k fotbalu? Kde jsi začínal a na koho z trenérů, kteří Tě v začátcích vedli, nejraději vzpomínáš?

Úvodem bych chtěl pozdravit všechny příznivce Týnecké kopané. K fotbalu jsem se, stejně jako většina malých kluků, dostal přes svého tátu, který mě k němu vedl už odmalička a má k němu taky velmi kladný vztah. Přípravku a benjamínky jsem strávil v Sigmě Olomouc pod trenéry Oldřichem Machalou a Jiřím Vaďurou, díky kterým jsem se fotbalem naučil bavit. Zbytek svého fotbalového mládí jsem hrál za nedaleký klub HFK Olomouc, kde jsem hrál pod spoustou skvělých trenérů, ze kterých nejraději vzpomínám na Tomáše Uličného.

Co Tě přivedlo do Velkého Týnce? Litoval jsi někdy tohoto kroku?

Do Velkého Týnce mě přivedl z velké části můj nejlepší kamarád a spoluhráč Jirka Lachnit, který přišel do Týnce zároveň se mnou, a taky chuť hrát fotbal a touha něco dokázat. Taky jsem tady potkal spoustu báječných lidí a kamarádů a je tady příjemná atmosféra, takže nemám důvod tohoto kroku litovat.

Momentálně hraješ ve středu obrany, je to post, který Ti vyhovuje nebo by, jsi raději hrál jinde?

Svoji dosavadní kariéru jsem hrál na postu defenzivního záložníka, takže mi stoper není úplně cizí a v současnosti je to, vzhledem k nízkému počtu obránců, nejlepší možné řešení.

Jak vzpomínáš na loňský postup? Které momenty Ti zůstali v paměti?

Na loňský postup mám krásné vzpomínky. Jsem rád, že i přes komplikace, které jsme si způsobili v jarní části sezóny, se nám podařilo ten postup vybojovat. Nejintenzivnější vzpomínky mám z předposledního domácího zápasu o postup s Velkou Bystřicí, který jsme v deštivém počasí dokázali vybojovat a 2 kola tak před koncem postoupit. Dále rozlučka a oslava postupu, spojená s představením krásné tanečnice, na to vzpomíná rád asi každý.

Jak hodnotíš naše nováčkovské působení v I.B třídě? Výsledkově asi nad očekávání, ale herní projev má rozhodně mezery, souhlasíš?

V tom s Tebou určitě souhlasím. Nikdo určitě nečekal, že by jsme jako nováčkové, byli bez sestupových starostí v tabulce tak vysoko. Ten herní projev je z velké části způsoben nedostatkem hráčů. Ani si nepamatuju, kdy jsme odehráli 2 zápasy po sobě ve stejné sestavě. Nutno podotknout, že se s tímto problémem pereme více než úspěšně, především díky klukům z dorostu, bez kterých, by jsme kolikrát ani nepostavili jedenáctku. Nicméně na sobě musíme neustále pracovat, protože je, jak vidíš, stále co zlepšovat.

Často se diskutuje, to jaká je tréninková docházka, jednu dobu jsi na fórum k této věci psal i Ty. Jaký je Tvůj momentální pohled na tento dlouhodobý problém v našem klubu?

Dobře jsi napsal, že je to problém dlouhodobý. Nemyslím si, že by se od té doby, co jsem k této věci psal, něco změnilo, protože hráčů je čím dál tím méně a od toho se především ta docházka odvíjí. Nicméně záleží na dohodě mezi trenérem a hráči. Určitě je lepší trénovat jednou týdně v deseti lidech než dvakrát týdně ve čtyřech nebo v pěti.

Prozraď fanouškům přezdívky některých svých spoluhráčů.

Jirka Lachnit – Lachna, Lukáš Saitz – Sasa, Pepa Macenauer – Máca, Michal Slováček – Šup, Jarda Pospíšil – Koza, Jirka Jabůrek – Džabi, Honza Svozil - Svozka

Jakému týmu fandíš, máš nějaký hráčský vzor nebo oblíbeného hráče?

Můj nejoblíbenější tým je bezpochyby Barcelona. Její kombinace jsou výjimečné a podívaná, kterou Vám žádná věc hmotného temperamentu nikdy nenahradí. A takový tým musí mít samozřejmě hráče světového formátu a tím je pro mě Lionel Messi. Takový potenciál nenajdete v žádném hráči na světě a proto je pro mě je nejlepším hráčem na světě.

Co by jsi zlepšil v týneckém fotbalu?

Tato otázka by měla být spíše pro vedení, ale když už je na stole. Určité výhrady nemám, ale myslím si, že všichni hráči by uvítali nové dresy a míče. Další iniciativu bych nechal na vedení, protože je toho určitě hodně co zlepšovat, a vedení ví určitě nejlíp, co je nejpřednější. Já jsem tu jen od toho, abych nechal na hřišti srdce.

Děkujeme za rozhovor