Rozhovor červen

.........................s naší brankářskou jedničkou Davidem „Dejvem“ Černým 
 

Davide, jak jsi se vůbec dostal ke sportování? Předpokládám, že vliv na Tebe měla Tvá maminka? Dělal jsi i jiné sporty?

Ke sportu mě vždy odmala vedli rodiče. Když mi byly 3 roky,táta mě naučil jezdit na kolečkových bruslích. S házenou, která se pro mě stala prvním týmovým sportem jsem začal, když mi bylo 6 let a s rodinou jsme se přestěhovali do Francouzských Mét (Metz), kde dostala maminka házenkářské angažmá. Tam jsem samozřejmě začal v tamním klubu házené hrát v poli, jako kdysi můj tatínek, ale u házené jsem vydržel krátce. Chtěl jsem se vždy sám prosazovat v útoku a když měli ostatní spoluhráči balon, hra mě nebavila. Přes známého rodičů, který byl fotbalový trenér, jsem se tedy dostal do fotbalové brány. Doteď nevím proč, ale asi je to již u nás v rodině tradicí. Dědeček byl fotbalový brankář, maminka brankářka házené, a tak jsem asi musel pokračovat jako nástupce rodiny.

Jaké to vůbec je mít tak slavnou mamku ?
(připomínáme, že se jedná o Lenku Černou, dlouholetou úspěšnou reprezentační brankářku v házené)

V zahraničí, směrem na západ ,je házená velice populárním sportem, a tak nebylo divu, že fotografie s mojí mamkou v brankařském dresu s číslem 1. na zádech visely na autobusových zastávkách a ulicemi jezdily autobusy polepené fotkou tamního házenkářského týmu, který si stále drží první příčku v nejvyšší soutěži házené žen ve Francii. Na ligové utkání tam chodí pravidelně přes 4000 diváků a atmosféra je tam opravdu vynikající. Ve městě ji občas oslovovali lidi a prosili ji o podpis, takže bylo vidět, že lidé tento sport opravdu pořádně sledovali. Nyní je ji 43 let a poté co vystřídala mnoho úspěšných týmů hrajících na vrcholu nejvyšší házenkářské ligy ve Francii a v Německu, stále hraje nejvyšší Českou soutěž házené a já ji samozřejmě obdivuji jako všichni ostatní. Sport se ji stal povoláním a díky tomu jsem měl možnost podívat se do různých koutů Evropy a naučit se Francouzsky a Německy. Vždy jsem chodil na její zápasy fandil ji, a doteď ji fandím. Tímto bych chtěl poděkovat ji a také mému taťkovi, že mě ve sportu vždy podporovali a umožnili mi poznat jiné kouty světa.

Přibliž nám svou dosavadní fotbalovou kariéru? Kde jsi hrál, kdo byly Tvoji spoluhráči případně trenéři na které rád vzpomínáš?

Po roce házené jsem tedy začal hrát v bráně fotbalového klubu R.S Magny. V tomto klubu jsem hrál do svých 12 let. Hra mě začala také bavit díky tomu, že jsme jezdili s družstvem na velké turnaje po celé Francii. Nesmím také zapomenout zmínit pana trenéra Joela, který byl můj dlouholetý brankařský trenér, který mě naučil mnoho věcí. Poslední rok pobytu jsem začal navštěvovat fotbalovou školu. Tam jsem si udělal spoustu přátel. Bylo mezi nimi hodně výborných fotbalistů a dokonce myslím, že pár z nich hraje ve vyšších francouzských ligách. Mamka dostala ale nové angažmá v Německém Gießenu. Bohužel v tomto městě fotbalová škola nebyla, ale pokračoval jsem s fotbalem v místním klubu TSV Allendorf Lahn 05. V tomto klubu jsem hrál rok a půl, ale nebylo to již tak intenzivní jako ve Francii. Po dvouletém pobytu se ale rodiče rozhodli vrátit do Olomouce, abych měl možnost dostudovat u nás. Zde jsem tedy začal hrát v klubu 1.HFK Olomouc. Po pár letech jsem se ocitl v Týnci na hostování v dorostech, posléze jsem se stal hráčem klubu TJ Sokol Velký Týnec a od té doby hraji zde.

Jsi prvním hráčem se kterým děláme rozhovor po postupu. Přesto bylo jaro velmi komplikované – a to jak na hřišti tak i v zákulisí. Jak jsi všechno vnímal z pohledu hráče?

Jarní část soutěže byla pro náš tým určitě těžší, jak podzimní část, nejen z toho důvodu, že se nám zranil velký počet hráčů, ale také proto, že jsme již nedokázali v druhé části soutěže překvapit něčím novým a ukázat naši pravou bojovnost.

Hru mužstva vidíš z brány – jak tedy vnímáš sílu našeho týmu a jaké nám dáváš naděje v I.B třídě?

Určitě máme schopné mladé hráče výborných kvalit jako je například Tomáš Dráb a Lukáš Saitz, kteří nám svým příchodem do týmu hodně pomohli, ale abychom dosáhli ve vyšší třídě dobrých výsledků, bude potřeba rozšířit kádr hráčů a pořádně se připravit před začátkem sezóny. Bude také potřeba vylepšit některé věci z oblasti standardních situací, rohových kopů a také nacvičit různé kombinace útočných fází. Nejdůležitější nejen pro mě, ale pro celý tým, je také komunikace hráčů mezi sebou během zápasu. Ta se mírně zlepšila od podzimu, ale stále si myslím, že je co zlepšovat, tak doufejme, že to bude jen a jen lepší. Myslím si, že pokud bude dostatek hráčů a vyšší účast na trénincích než v předešlé sezóně, budeme schopni se držet na uspokojivém místě v tabulce.

Na podzim bylo hodně diskutovaným tématem to, že jsme příliš útočně laděné mužstvo a na bránění se zapomínalo. Jaký máš na to názor?

Samozřejmě góly se dávat musí, ale abych mohl jako poslední hráč v poli podávat dobré výkony a podržet své mužstvo v důležitých okamžicích, je pro mě rozhodující, aby se obrana snažila na 100% a já věděl, že se na ni mohu spolehnout. Bohužel v některých zápasech se na bránění opravdu zapomínalo a proto bylo pro mě velmi obtížné podržet tým.

Co je podle Tebe potřeba změnit v chodu týmu a klubu proto, aby i příští ročník byl úspěšný?

Když budu hovořit čistě za sebe uvítal bych příchod externího trenéra brankářů, abych se od něj dokázal naučit něco nového a mohl se dále zdokonalovat. Jak říká mamka:“ Je mi 43 let a stále se v bráně učím něco nového.“ V říjnu mi bude 20 let a prostoru pro zdokonalení mých zkušeností je ještě opravdu mnoho.

Uvidíme Tě i příští sezoně v dresu týneckých Kohůtů?

Příští rok mě čeká maturita, mezinárodní zkouška z němčiny stupně C1 a spousta učení, ale i přesto si myslím, že mě diváci opět uvidí v bráně kohůtů. Tímto bych chtěl poděkovat všem fanouškům našeho týmu za podporu během celé soutěže a doufám, že se do příštího začátku našeho týmu ve vyšší soutěži jejich řady rozrostou a podpoří nás svým hlasitým fanděním v I.B třídě.

Dík za rozhovor

V měsíci červenci přineseme rozhovor s naším zraněným záložníkem a nyní i asistentem trenéra Lukášem Magnou.