Tak smůla, která provází v poslední době naše mužstvo nekončí - po zraněních a úrazech, která vyřadila postupně na jaře ze hry Macenauera, Procházku, Pazderu jsme v sobotním odpoledni nastupovali s velmi okleštěnou sestavou na špatný trávník k těžkému utkání s třetím Štarnovem. Mimo zraněných chyběli také Prečan, Svozil, Žádník a také Lachnit, který se však vzhledem k okolnostem musel i se zraněním zapojit do hry. Úvod zápasu byl ve znamení aktivity domácích. Bohužel serie zranění skutečně nebere konce a při jednom z odkopů se neštastně zranil Zlámal a musel být se zraněným kolenem odnesen na nosítkách, do pole musel naskočit univerzál Malinka a na střidačku se obětavě přesunul zraněný Lachnit. Druhou polovinu prvního poločasu byli aktivnější a i lepší Kohúti, kteří se nechali také za pomoci hlasivek malé a hodně hlučné skupinky fandů k aktivitě a útoku. Ve druhém poločase měli domácí místy velkou převahu podporovanou zejména kvalitně zahrávanými standartkami zkušeným Čapkou.
Když už se zdálo, že zápas skončí remízou, zvládli domácí rohový kop a vstřelili rozhodující gol. V posledních vteřinách jsme měli ještě dvě obrovské šance na vyrovnání, ale chybělkousek štěstí. Náš tým si tak připsal druhou porážku za sebou, ale rozhodně celý tým si tentokrát zaslouží obrovskou pochvalu za úžasnou bojovnost a obětavost během celého utkání, zejména Lakomý se Svačinou zvládli výtečně své nové posty - stopera resp. krajního obránce. V brance místy čaroval Černý. Musíme dát hlavu vzhůru, náskok máme pořád veliký a vše ve svých rukou. Týnec do toho, Chomoutov uděláme, musíme.

Štarnov  -  Velký Týnec    1 : 0   (0 : 0)