Rozhovor prosinec

.............. rozhovor se snajprem Jardou Pospíšilem 

Začněme dnešní rozhovor neobvykle, kde a jak jsi přišel k přezdívce Koza?

Tuto přezdívku jsem zdědil po otci, z doby kdy hrál malou kopanou za Kohůty Velký Týnec.

Jaké byly Tvé fotbalové začátky, kdo Tě k fotbalu přivedl a na koho u fotbalu nejvíc vzpomínáš?

K fotbalu mne přivedl otec v 6 letech. Začátky byly ve Velkém Týnci, kde jsem se naučil základy fotbalu, které jsem si po přestupu do starších žáků 1. HFK Olomouc zdokonalil. Postupně jsem své fotbalové umění rozvíjel ve vyšších žákovských kategoriích (1.HFK Olomouc). Po dlouhodobém zranění klíční kosti v tomto klubu, jsem odešel zpět na 1 rok do Velkého Týnce. Po roce jsem šel na hostování do klubu Hodolany, který hrál krajský přebor. Po 3 letech mého působení v tomto klubu nás koupil majitel klubu 1. HFK Olomouc pan Dostál, který náš klub přejmenoval na 1. HFK Olomouc B. V tomto klubu jsem strávil další rok, poté jsem odešel na půl roční hostování do klubu Dolany, ze kterých následovalo mé rok a půl roční působení v Rakousku, kde jsem vystřídal 3 kluby (Weitra, Mauer, SC Pyhra). Po Rakousku jsem se vrátil zpět do Velkého Týnce, ze kterého jsem vzešel a působím zde doposud. Na koho nejvíce vzpomínám? Nejvíce vzpomínám na mého bývalého trenéra z 1. HFK Olomouc B pana Sedláčka (zvaného Sedlo), který mi dal za roční působení v týmu nejvíce zkušeností.

Kde všude jsi postupně působil a jak se Ti dařilo než jsi se vrátil do našeho dresu?

Co se týče mého působení (viz. bod 2.) a jak a kde se mi dařilo určitě nejvíce, když jsem hrál za Hodolany a potom bezkonkurenčně nejlepší sezóna v mé dosavadní kariéře se odehrála v mém ročním působení v 1. HFK Olomouc B, se kterým jsme postoupili z 1. A třídy do krajského přeboru. V této sezóně jsem nastřílel 38 branek. Co se týče Rakouska, po fotbalové stránce, nebyly klubové výsledky 100%, ale po finanční stránce jsem si nemohl stěžovat.

Sleduješ také český a světový fotbal? Máš nějaké oblíbené mužstva a hráče?

Sleduji každé zajímavé utkání jak ze zahraničních lig tak i z české ligy a to nejvíce klub Sigma Olomouc. Nejoblíbenější zahraniční klub je pro mne FC Chelsea a můj nejoblíbenější hráč je bezesporu Ronaldhino z AC Milan.

Jak jsi spokojený momentálně v Týnci a jak hodnotíš sílu našeho mužstva?

Momentálně jsem 100% spokojený, jelikož se nám vydařil podzim letošní sezóny. Na to, že jsme celý podzim hráli maximálně ve 12 lidech, což je tragicky málo, je dostatečný důkaz naší síly umístění v tabulce.

S kým si v týmu na hřišti i mimo něj nejvíc rozumíš?

Na hřišti mám rád kreativní hráče, kterých samozřejmě v našem klubu není málo, tudíž je těžké toto hodnotit, protože hrajeme jako tým nikoli jako individuality. Mimo hřiště, aspoň tedy z mého pohledu, si nejvíce rozumím s hráči, kteří jsou i mými kolegy v zaměstnání.

Sleduješ klubové stránky, co na ně říkáš?

Samozřejmě sleduji, jsme rád že náš klub má tolik sledovanosti na našich stránkách.

Jaký byl vůbec Tvůj osobní cíl pro tuto sezonu - týmový a osobní? A co se na těchto cílech během podzimu změnilo?

Týmový i osobní cíl je postup do 1. B třídy a proto se budu snažit podávat v každém zápase 100% výkony, abych co nejvíce pomohl našemu týmu k vysněnému postupu.

Mimochodem byl jsi takový střelec vždycky?

Samozřejmě vždy se nedaří, ale většinou mi to tam padá.

Co říkáš na fanouškovskou podporu, která během sezony dosáhla asi pro tuto výkonnostní úroveň asi málo vídaných rozměrů?

Je velmi příjemné vidět podporu ze strany našich fanoušků, zejména na utkáních na cizích hřištích, určitě je to náš tzv. 12. hráč. Všem našich fanouškům tímto děkuji za podporu a věřím, že nás budou podporovat i nadále i když se někdy nebude dařit.

Buďme neskromní a řekněme, že již postoupíme, jak vidíš naše možnosti v I.B třídě?

Určitě to bude pro nás jako nováčka 1. B třídy těžká zkouška, až tam se ukáže naše síla. Určitě cílem každého nováčka v jakékoliv třídě je záchrana, což bude i náš případ. Věřím, že se náš tým v 1. B třídě neohřeje jen 1 rok, ale stane se stálicí.

A ještě k mejdanu, kterým jste uzavírali sezónu - kdo udělal díru do bubnu? Kdo zlomil paličku? A konečně kdo nedal Malinkovi gól z penalty?

Vzhledem k tomu, že to byla tzv. Dopíjená, tím pádem si nemohu pamatovat na některé detaily, ale zahlédl jsem tam s bubnem létat Martina Zlámala, kterému více než dobře sekundoval s paličkou Robert Prečan, tyto nástroje kolovaly po celé hospodě, tudíž těžko soudit. Co se týče penalt, tak nejmenší úspěšnost měl, jinak výborný fotbalista, Jenda Koutný. 

Co by jsi chtěl na závěr vzkázat týneckým fandům?

Aby fandili nadále našemu týmu a konkrétně Vojtovi: „Neboj, snad těch 10 tam někdy padne“.

Děkujeme za rozhovor a doufáme, že se na jaře bude dařit celému klubu i Tobě osobně jako doposud a že společně oslavíme ten vytoužený postup.

Příští rozhovor přineseme v lednu a bude s trenérem mužů panem Zdeňkem Prečanem.