OHLÉDNUTÍ ZA ÚSPĚŠNÝM PODZIMEM

Týnečtí Kohúti nastupovali do II.třídy OFSO s jasným a jediným cílem; postoupit do I.B třídy což taky jednoznačně prohlásil v předsezonním rozhovoru předseda klubu Michal Židák. Že nešlo jen o plané řeči bylo také viditelné na posílení kádru, vrátil se ztracený syn Jarda Pospíšil, přišel Petr Lakomý, během podzimu do obrany Honza Svozil a do zálohy ještě Jiří Hovorka.
Prvním krokem na cestě za tímto cílem bylo utkání v nejen námi neoblíbené Nové Hradečné , kde hrajete buď do kopce - lesa, nebo z kopce - do rybníka. Zápas se od začátku vyvíjel pro nás velmi příznivě a poločas jsme vyhráli jasně 3:1 přestože jsme útočili právě s handicapem hry do kopce. Z tohoto pohledu se po poločase děly i nadále neuvěřitelné věci, protože góly opět padaly do branky na kopci, bohužel naší. Navíc ve výborné formě pískal sudí Škárek, takže z ničeho nic byl stav zápasu 20 minut před koncem 4:3 pro domácí a Kohúti byli nakonec rádi za to, že 12.minut před koncem vyrovnal dorostenec Olda Lintner. Nakonec se ukázalo, že půjde na dlouhou dobu o jedinou bodovou ztrátu našeho týmu. O týden později jsme v Nemilanech nezvládli první půli, po které jsme prohrávali 0:1, ale pak se už naše fotbalová mašina rozjela po správných kolejích a dojeli jsme pro jasnou výhru 4:1. V tomto zápase chyběl z Nové Hradečné dokopaný tvůrce naší hry Lakomý. Po-té jsme se dočkali naší domácí premiery s týmem Pňovic a v bráně se konečně objevila naše jednička Černý (předtím chytal v Hradečné Múck a v Nemilanech Žádník). Zápas se nám herně totálně nepodařil, ale naštěstí díky brance Koláčka 2 minuty před koncem zápasu jsme urvali výhru 2:1. Následovala domácí snadná výhra ve 4.kole nad Náměští na Hané 6:1, dvěma goly se blýskl náš Talianský internacionál David Baccini. Diváci byli svědky, také díky otevřené partii ze strany hostů, hezkého utkání a výsledku který vynesl Kohúty poprvé a již natrvalo do čela tabulky..
Následující 5.kolo nás zavedlo na hřiště Doloplaz a diváci viděli klasické derby před výbornou návštěvou a z tradičním výsledkem  výhrou Týnca 4:1, přičemž v závěru zápasu jsme mohli soupeře dorazit zcela, protože blizoučko brance byl také náhradní golman Malinka, který dohrával zápas na hrotu útoku vedle Jardy Pospíšila. Šesté kolo pak přivedlo na naše hřiště k přímému souboji o první místo hráče Štarnova na čele s exolomouckým hráčem a teď kanonýrem Štarnova Tomášem Čapkou. Tento zápas byl možná naším vůbec nejlepším podzimním vystoupením, protože jsme po vynikajícím výkonu vyhráli snadno 4:1. Tento výsledek a naše výkony neunikli pozornosti ani Olomouckému deníku, který přinesl z tohoto zápasu reportáž.
7.kolo nás zavedlo do Chomoutova, kde jsme navázali na předchozí výborný výkon, který korunoval čtyřmi góly Jarda Pospíšil, který byl v tomto zápase zcela k neudržení a sám rozhodl o jasné výhře Týnce 4:0. Ovšem hned v dalším domácím zápase kdy jsme přivítali v té době poslední Lužice přišlo největší podzimní selhání a pořádná facka po bídném výkonu jsme ztratili vedení 3:1 a odevzdali jsme soupeři z chvostu tabulky bod za remízu 3:3. Vše zlé je k něčemu dobré tak toto přísloví bylo v tomto zápase naplněno, protože tento zápas neskutečně zvednul vlnu zájmu o podporu našich fotbalistů a až do konce podzimu jsme byli svědky nejen dalších kanonád, ale zejména naprosto na této úrovni nevídané fanouškovské podpory začalo to jednou trubkou až postupně doprovázeli naše hráče ať již doma nebo venku velké skupinky v klubových šálách, s trumpetami, houkačkami, zvonci, bubnem  prostě asi neopakovatelný zážitek i pro naše hráče, kteří po několika zápasech předvedli krásné ligové děkovačky.
Následoval zápas ve Vilémově a výhra na hřišti v lese 5:4 po neskutečném oboustranném ofenzivním představení, kdy dominovali oba útoky a hořeli obě obrany, protože cílem obou týmů bylo dát víc branek než soupeř. Při své premiéře pomohl k naší výhře dvěma goly Jiří Hovorka. Po-té přijeli Těšetice odevzdat body a zlepšit nám skóre vyhráli jsme doma 5:1, hattrickem se blýskl Jarda Pospíšil, dvěma brankami mu sekundoval Petr Lakomý.

A pak přišel jasný vrchol podzimu pro celou II.třídu první nedohraný a následující opakovaný zápas ve Velké Bystřici vidělo v součtu přes 600, ano čtete správně, přes 600 fandů. První zápas byl kvalitativně jistě lepší než opakovaný, ale byl nedohrán, protože za stavu 4:3 pro Bystřici předvedl zkrat domácí trenér Smětal, když inzultoval Jardu Pospíšila a následoval ho rozhodčí, který chybně ukončil zápas a musel se opakovat. Opakovaný zápas se hrál v asi těžko opakovatelné atmosféře, kterou musejí závidět i v Holici, Týnec za zcela frenetické podpory svých fanoušků doslova vyválčil výhru 2:1, když předvedl výkon na hranici obětavosti a hráči dohrávali fyzicky naprosto vyčerpáni. Za zmínku stojí také, že Bob Prečan předvedl pravou klubovou oddanost a riskoval, že mu uletí pracovně letadlo a odehrál alespoň první půli, protože si prostě nemohl nechat ujít atmosféru tohoto zápasu. Do letadla pak nastupoval spokojeně, protože již věděl že jsme zápas zvládli a vezeme zlaté 3 body.
Mezi tímto dvojzápasem jsme doma předvedli exhibici a smetli jsme Přáslavice 7:2, Jarda Pospíšil zaznamenal další hattrick a dva goly také přidal Pepa Macenauer, který se po dlouhé době opět ukázal v sestavě. 13.kolo se hrálo ráno v Babicích, které měli v té době výbornou formu, ovšem proti nám zklamali a nekladli naprosto žádný odpor což znamenalo pro nás snadnou výhru 4:1.
Tím oficiálně skončil podzim a následovaly dvě jarní předehrávky - bohužel. Protože hned ta první, domácí s Novou Hradečnou, přinesla sice snadnou výhru 5:1, ale hlavně po brutálním zákroku hostujícího Domese taky velmi těžké zranění našeho záložníka Lukáše Magny, kterého musela ze hřiště odvézt záchranka. Tento zákrok byl však vyvrcholením průběhu zápasu, který řídil zcela neskutečným a skandálním způsobem pan Rozman.
V posledním odehraném kole jsme po velmi nepodařeném prvním poločase nakonec porazili Nemilany 4:1 a završili tak Týnecký podzim snů. Doufejme, že na jaře na tyto výkony navážeme a zejména děkujeme všem našim fanouškům za skutečně neuvěřitelnou hlasitou podporu, která je závazkem pro všechny okolo našeho fotbalu. Současně všichni věříme v brzké Lukášovo uzdravení.

Takže opět na jaře Týnec do toho, dáme gola dáme, Týnec zdraví dědinu a hlavně se snad dočkáme a splníme přání Vojckovi a někomu dáme DESET DESET. A věřme, že se dočkáme té postupové euforie nejlépe na domácím trávníku snad třeba už 5 kol před koncem doma s Vilémovem.